16.9.2012 

Benedikt XVI. na rozloučenou, Bejrút

Pane prezidente,
Páni předsedové parlamentu a vlády,
Blaženosti a bratři v biskupské službě,
Státní a náboženští představitelé,
Drazí přátelé!

Nadešla chvíle odjezdu a je mi líto se loučit s milovaným Libanonem. Děkuji, pane prezidente, za Vaše slova a za to, že jste spolu s vládou, jejíž představitele zdravím, umožnil zorganizovat rozličné etapy mého pobytu mezi vámi, vyznačujícího se efektivitou různých služeb státního i soukromého sektoru. Děkuji také patriarchovi Bechara Boutros Raï a všem přítomným patriarchům, jakož i biskupům východního i západního ritu, kněžím, jáhnům, řeholníkům a řeholnicím, seminaristům a věřícím, kteří přijeli na setkání se mnou. Návštěva u vás jakoby byla návštěvou Petra, kterého jste přijali se srdečností, která charakterizuje vaše církve a vaši kulturu.

Moje poděkování patří celému libanonskému lidu, který tvoří pestrou a krásnou mozaiku a který dal Petrovu nástupci najevo svoje nadšení rozmanitými a specifickými způsoby každé komunity. Děkuji všem státním a náboženským představitelům vaší země. Na Blízkém východě existuje tradice přijímat hosty uctivě a pozorně, a vy jste to tak učinili. Jsem vám za to všem vděčný. K pozornosti a úctě jste však něco přidali, něco, co lze přirovnat k jednomu z oněch proslulých východních koření, které obohacují chuť pokrmů, totiž svoji vřelost a svá srdce, což ve mne vzbudilo touhu se vrátit. Za to vám obzvláště děkuji. Bůh vám za to žehnej!

Během svého, bohužel, krátkého pobytu, který byl motivován hlavně podpisem a předáním apoštolské exhortace Ecclesia in Medio Oriente, jsem se mohl setkat s různými složkami vaší společnosti. Byly to chvíle oficiální i důvěrnější, chvíle vysoké náboženské intenzity a horlivé modlitby a také takové, které se vyznačovaly mladistvým nadšením. Děkuji Bohu za tyto příležitosti, které mi dal, za kvalitní setkání, kterých jsem se mohl účastnit, a za modlitbu konanou se všemi a za všechny v Libanonu a na Blízkém východě bez ohledu na jejich původ či náboženské vyznání.

Šalomoun ve své moudrosti pozval Chírama z Tyru k vybudování domu Pánova jména, svatyně na věky (srov. Sir 47,13). A Chíram, kterého jsem připomněl při svém příjezdu, poslal dřevo libanonských cedrů (srov. 1 Král 5,22). Cedrové dřevo zdobilo interiér chrámu a tvořilo věnce vytesaných květů (srov. 1 Král 6,18). Libanon byl přítomen ve svatostánku Božího chrámu. Kéž jsou dnešní Libanon a jeho obyvatelé nadále přítomni v Božím svatostánku! Kéž je Libanon nadále prostorem, ve kterém muži a ženy žijí ve vzájemném souladu a pokoji a nabízejí tak světu nejenom svědectví Boží existence, což bylo první téma skončeného synodu, ale rovněž svědectví mezilidského společenství (druhé téma tohoto synodu) nezávisle na politické, společenské a náboženské sensibilitě!

Prosím Boha za Libanon, aby žil v pokoji a odvážně odporoval všemu, co by jej mohlo zničit či ohrožovat. Přeji Libanonu, aby nadále umožňoval pluralitu náboženských tradic a nenaslouchal hlasu těch, kteří tomu chtějí překážet. Přeji Libanonu, aby posílil společenství mezi všemi svými obyvateli, ať už patří k jakékoli komunitě či náboženství, rezolutně odmítají všechno, co by mohlo vést k nejednotě, a s rozhodností volí bratrství. To jsou květy hodné Boha, ctnosti, jež jsou uskutečnitelné a které je záhodno upevňovat a stále více zakořeňovat.

Panna Maria, vroucně a něžně ctěná věřícími zde přítomných náboženských vyznání, je bezpečným vzorem nadějného pokračování v cestě autentického a žitého bratrství. Libanon to dobře pochopil, když před časem prohlásil 25. březen za státní svátek a umožnil tak všem svým obyvatelům více a v klidu prožívat vlastní jednotu. Kéž Panna Maria, jejíž starobylé svatyně jsou ve vaší zemi tak početné, vás nadále provází a inspiruje!

Bůh žehnej Libanonu a všem Libanoncům. Kéž je neustává přitahovat k Sobě, aby jim dal život věčný! Ať je naplní svou radostí, svým pokojem a světlem! Bůh žehnej celému Blízkému východu! Každému a každé z vás vyprošuji z celého srdce hojnost Božího požehnání! Lè yo barèk al-Rab jami’a kôm! (Bůh žehnej všem!).

Přeložil Milan Glaser