Vatikán. Papež František se v sobotu odpoledne při závěrečném jednání synody o Amazonii ujal slova a ve španělsky pronesené promluvě bez předem připraveného textu komentoval hlasování nad dokumentem, který vzešel z biskupského shromáždění. Mimo jiné oznámil, že do konce roku vypracuje posynodální apoštolskou exhortaci, aby „od synody neuběhlo příliš mnoho času“. Dále potvrdil, že opětovně povolá teologickou komisi pro studium diakonátu pro ženy a případně ji doplní o nové členy. Římský biskup však především zdůraznil, že závěrečný dokument synody je nutné číst jako celek v jeho čtyřrozměrné diagnóze amazonského prostoru – pastorační, kulturní, ekologické a sociální, aniž by se vyčleňovaly podrobnosti disciplinárního rázu. Příští biskupská synoda by se mohla věnovat synodalitě, připustil Svatý otec v promluvě, v níž mimo jiné řekl:
„Děkuji sdělovacím prostředkům, o kterých jsem se domníval, že zde vyčkají na hlasování, vzhledem k tomu, že bylo veřejné. Děkuji za jejich práci, za ochotu, s níž šířily zprávy o synodě. Chtěl bych je požádat o laskavost, aby se při popisu závěrečného dokumentu přidržely zejména oné části, která je určitou „diagnózou“ a která je též nejúdernější. Zde se synoda skutečně nejvíce vyjádřila – jde o kulturní, sociální, pastorační, ekologickou analýzu, s níž by se měla společnost seznámit. Nebezpečí spočívá v tom – i když netvrdím, že se to musí stát - že se média zaměří na rozhodnutí disciplinárního rázu, na to, jaká strana vyhrála v nepatrných disciplinárních otázkách, které jsou důležité. Takto však neprokazují synodě to největší dobro, jaké by měly prokazovat. Kéž by společnost vstřebala diagnózu, ke které jsme dospěli ve čtyřech jmenovaných dimenzích. Rád bych média požádal, aby takto postupovala. Pokaždé se totiž najde elitářská skupinka křesťanů, kteří vystupují tak, jako kdyby takovýto druh diagnózy a určité disciplinární, vnitrocírkevně právní – nikoli vnitrocírkevní – řešení byly univerzální, což vykládají jako vítězství jedné či druhé strany. Nikoli – zvítězili všichni a s učiněnou diagnózou mají pokračovat v pastoračních a vnitrocírkevně právních otázkách. Tím ale média nemají vyčerpat svou informaci...
Když dnes uvažuji o těchto katolických a křesťanských elitách – především ale katolických, které tíhnou k nicotnostem a zapomínají na velikost celku, vybavuje se mi jeden Péguyho výrok. Dohledal jsem si ho a pokusím se jej dobře přeložit, aby nám pomohl při popisu oné skupiny, která se dožaduje něčeho nepatrného a zapomíná na to velké: »Protože nemají odvahu být se světem, domnívají se, že jsou s Bohem. Protože nemají odvahu, aby se vložili do životních možností člověka, připadá jim, že bojují za Boha. Protože nikoho nemilují, mají za to, že milují Boha« (Note conjointe sur M. Descartes et la philosophie cartésienne - Poznámky o Descartovi a karteziánské filosofii, 1914). [...] Čtěme proto výsledný synodální dokument jako celek,“
vybízel v sobotu papež František na závěr zasedání biskupské synody o Amazonii.
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
