Vatikán. Ve věku 75 let zemřel kardinál Jean-Louis Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog a jedna z klíčových postav pontifikátu Jana Pavla II., kdy působil jako šéf vatikánské diplomacie. V roce 2013 to byl právě on, kdo oznámil světu volbu papeže Františka.
“Muž hluboké víry”, uznávaný zejména pro “vztahy důvěry a úcty”, které dokázal pěstovat s muslimským světem. Se slovy uznání a pohnutí přijal papež František zprávu o odchodu kardinála Jean-Louis Taurana, který včera zemřel v americkém Hartfordu, kde se léčil kvůli parkinsonově chorobě. V telegramu adresovaném sestře zesnulého kardinála, paní Geneviève Dubert, Svatý otec připomíná “hlubokou stopu, kterou zanechal v životě všeobecné církve”, svou odvážnou službou Kristu, v níž vytrval až do konce, “navzdory tíži své choroby”.
Kardinál Tauran se narodil ve francouzském Bordeaux, 5. dubna 1943. Na kněžství se připravoval nejprve v rodné diecézi a posléze ve francouzském semináři v Římě. Na gregoriánské univerzitě získal licenciát z filozofie a teologie. V roce 1973 zahájil studia na Církevní akademii, která připravuje na službu v papežské diplomacii. Působil na nunciaturách v Dominikánské republice a v Libanonu. V letech 1984 – 1988 byl vatikánským představitelem při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. V roce 1988 se stal nejprve vicesekretářem a o dva roky později šéfem papežské diplomacie. Na biskupa jej vysvětil Jan Pavel II. osobně, 6. ledna 1991.
Z papežského pověření se účastnil mnoha náročných misí. Týkaly se mimo jiné války na Balkáně, rwandské genocidy či války v Iráku. V roce 2003 byl započten do kardinálského sboru ( 21. října 2003) a následně jmenován Archivářem a knihovníkem Svaté církve římské.
V roce 2007 svěřil papež Benedikt XVI. kardinálu Tauranovi funkci předsedy Papežské rady pro mezináboženský dialog. Stal se jím v delikátní chvíli, kdy bylo zapotřebí utišit emoce vyvolané v islámském světě po slavné řezenské přednášce Benedikta XVI., v níž papež hovořil o racionálnosti víry a o násilí v náboženství.
Během konkláve, které v roce 2013 zvolilo kardinála Bergoglia papežem, připadl právě na kardinála Taurana, coby protodiakona, úkol ohlásit světu jméno nového Petrova nástupce.
Jako papežský diplomat a posléze sekretář pro vztahy se státy byl kardinál Jean-Louis Tauran také svědkem pádu komunismu, a role, jakou v této historické době sehrál sv. Jan Pavel II. Pro Vatikánský rozhlas k tomu v roce 2014 řekl:
“Jan Pavel II. vždy mluvil o tom, že komunistický systém je podminovaný zevnitř a že se jednoho dne zhroutí. Nikdo nicméně nečekal, že k tomu dojde tak rychle a především bez krveprolití. Vše se odbylo v podstatě bez obětí… Jeho zvolení v roce 1978 vyvolala zmatek; po volbě krakovského arcibiskupa na papeže totiž systém přestal fungovat. Kdo by si tehdy uměl představit, že o deset let později díky oněm slovům – “Nebojte se, pravda zvítězí” – zeď padne? Jsem přesvědčen, že počátkem této změny byla Helsinská dohoda a následně dílo dvou lidí, hrdinů našich dějin: Jana Pavla II. a Gorbačova. Tyto tři činitelé společně. Z 80. let a ze své práce v diplomacii vzpomínám na nesmírnou odvahu biskupů a kněží, vězněných a mučených… Bylo to velmi výmluvné. Jsem přesvědčen, že každá doba má své mučedníky. Zároveň si myslím, že největší iluzí byla představa, že je možné vytvořit “módní křesťanství”, které by se líbilo všem. Ježíšův kříž představuje výzvu pro každého a neustále nás na to upomíná.”
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
