Vatikán. Pouze změnou výchovy lze změnit svět, avšak tato změna by měla sledovat trojici základních hledisek – katolickou identitu, kvalitu a obecné dobro, řekl dnes papež František členům nadace Gravissimum Educationis, které přijal v Konzistorním sále Apoštolského paláce.
Zmíněnou nadaci založil současný Petrův nástupce, který sám zamlada vyučoval psychologii a literaturu, před třemi lety u příležitosti padesátého výročí vydání stejnojmenné koncilové Deklarace o křesťanské výchově. V loňském roce o sobě tato nadace, působící při Kongregaci pro katolickou výchovu (na fotce její prefekt, kardinál Versaldi), dala poprvé vědět dokumentem nazvaným „Vychovávat k solidárnímu humanismu“, který je jakýmsi vodítkem pro 215 tisíc katolických škol a univerzit ve světě.
Již koncilový dokument o výchově naléhal na „koordinaci mezi katolickými školami a spolupráci mezi nimi a ostatními školami“ (Gravissimum Educationis, 12), k čemuž nabádají rovněž stanovy nově založené nadace a nedávná apoštolská konstituce papeže Františka o katolických univerzitách (Veritatis gaudium). Také dnes Svatý otec povzbudil katolické školy k networkingu poté, co si upřesní, jakou mají identitu:
„Spojit se v jedné síti znamená vytvářet v rámci vzdělávacích institucí prostory k setkávání a dialogu a prosazovat tato zařízení navenek, ve vztahu s vnějším světem, občany jiných kultur, tradic a náboženství, aby tak křesťanský humanismus nazíral všeobecné postavení dnešního lidstva. Utvořit síť znamená změnit školu na výchovnou komunitu, v níž učitele a studenty nespojují pouze učební osnovy, nýbrž program života a zkušeností, který je s to vychovávat k reciprocitě mezi různými generacemi. A to je velice důležité proto, abychom neztratili kořeny.“
vysvětlil papež František. Dnešní člověk je totiž nucen řešit problematiku, která je globální v mnohem hlubším slova smyslu, než se běžně chápe. Katolická výchova by proto měla rozvíjet šíři myšlení a pohledu, schopných včlenit i tu nejvzdálenější realitu. A to za vědomí, že mravní odpovědnost dnešního člověka pokračuje v čase i prostoru a jeho dnešní rozhodnutí dopadají na budoucí generace.
„Další očekávání, na které je výchova povolána reagovat (...), je touha po naději. Nenechme si ukrást naději! – touto výzvou jsem chtěl povzbudit muže a ženy naší doby, aby se pozitivně střetávali se sociálními změnami a vstupovali do této reality ve světle, které vyzařuje z příslibu křesťanské spásy. Jsme zváni, abychom neztráceli naději, protože tuto naději máme darovat dnešnímu globalizovanému světu. „Globalizovat naději“ a „podpořit naděje globalizace“ je zásadním úkolem katolického vzdělávacího poslání.“
Globalizace bez naděje a vize je totiž podmíněna hospodářskými zájmy, které se leckdy vzdalují správnému pojímání obecného blaha, a lehce vede k sociálnímu napětí, ekonomickým konfliktům a zneužití moci.
„Musíme globalizovanému světu dodat duši takovou intelektuální a mravní formací, která by dokázala uchopit to, co je na globalizaci dobrého, a napravit to záporné.“
vyzýval papež František a připustil, že tohoto velkolepého cíle lze dosáhnout pouze rozvojem solidního vědeckého bádání v oblasti ekologie, ekonomie, politiky i technologie. K posledně jmenovanému oboru poznamenal:
„Moc technologie se trvale rozpíná a jedním z jejích účinků je skartační kultura, která vysává věci i lidi, aniž by mezi nimi činila rozdíl. Tato moc se zakládá na antropologii považující člověka za dravce a svět za zdroj libovolného plenění. Vědcům a badatelům spolupracujícím s nadací Gravissimum Educationis proto jistě nebudou chybět náměty k práci!“
zdůraznil papež a doporučil trojici zásadních měřítek, jimiž by se měl řídit chod katolických vzdělávácích institucí. Jsou to identita ve smyslu kontinuity s křesťanskou civilizací a evangelizačním posláním církve, dále kvalita, vedoucí k vytváření vynikajících interdisciplinárních pracovišť, které požaduje konstituce Veritatis gaudium (čl.5), a konečně služba obecnému dobru.
„Ideový a akční výchovný program spočívající na těchto pevných pilířích bude moci přispět k budování takové budoucnosti, ve které důstojnost člověka a všeobecné bratrství budou globálními zdroji, ze kterých bude moci čerpat každý občan tohoto světa.“
připomenul Petrův nástupce členům nadace Gravissimum Educationis při dnešní audienci.
(RaVat)