Vatikán.
Papež František v podvečer slavil druhé nešpory ze svátku Obrácení svatého Pavla v římské bazilice sv. Pavla za hradbami. Ekumenická bohoslužba za přítomnosti zástupců anglikánské církve, pravoslavného ekumenického patriarchátu a dalších křesťanských církví a společenství zakončila Týden modliteb za jednotu křesťanů. Spolu s papežským sborem Sixtinské kaple ji doprovázel anglikánský sbor Westminsterského opatství.
Římský biskup ve své homilii mluvil o letošním tématu Týdne modliteb za jednotu křesťanů „
Smíření – Kristova láska nás nutí“ (srov. 2
Kor 5,14-20) a ptal se, jak hlásat evangelium smíření po tolika staletích rozdělení. Odpověď dává právě svatý Pavel. „Smíření v Kristu nemůže nastat bez obětí – řekl římský biskup. - Ježíš dal svůj život, zemřel za všechny,“ a podobně jsou všichni křesťané povoláni dát vlastní život a žít pro Toho, kdo za ně umřel a vstal z mrtvých.
„Tuto revoluci prožil Pavel, ale je to revoluce navždy křesťanská: nežijeme už pro sebe, své zájmy a pro uchování svého image, nýbrž k obrazu Krista, pro Něho a podle Něho, s Jeho láskou a v Jeho lásce.
Pro církev, pro každé křesťanské vyznání je to pozvání, abychom si nezakládali na svých programech, kalkulacích a výhodách, nesvěřovali se dobovým oportunitám a módám, nýbrž hledali cestu s pohledem stále upřeným k Pánovu kříži. Tam spočívá náš životní program. Je to také pozvání vyjít z každé izolace, překonat pokušení sebevztažnosti, která brání chápat to, co Duch svatý působí mimo náš vlastní prostor. Opravdové smíření mezi křesťany se bude moci uskutečnit, až budeme umět rozpoznávat dary druhých a budeme schopni se pokorně a poddajně učit jedni od druhých, aniž bychom čekali, že se druzí nejprve budou učit od nás.
Budeme-li žít toto umírání sobě samým pro Ježíše, bude náš starý životní styl odkázán do minulosti a vstoupíme stejně jako svatý Pavel do nové formy života a společenství. Spolu s Pavlem budeme moci říci: „To staré pominulo“ (2 Kor 5,17). Ohlížet se zpět pomáhá a je zcela nezbytné pro očistu paměti, avšak fixování se do minulosti, setrvávání u připomínek utrpěného a učiněného příkoří a posuzování pouze podle lidských parametrů, může paralyzovat a znemožnit prožívání přítomnosti. Boží Slovo nás vybízí, abychom čerpali sílu z paměti, připomínali si dobro přijaté od Pána, ale také od nás žádá, abychom minulost nechali za sebou, následovali Ježíše v dnešku a žili nový život v Něm. Dovolme Tomu, který všechno tvoří nové (srov. Zj 21,5), aby nás otevřel nové budoucnosti, otevřené naději, která neklame, budoucnosti, v níž lze překonat rozdělení, a věřící obnovení v lásce budou plně a viditelně sjednoceni.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE
(RaVat)
odeslat článek
vytisknout článek
