Vatikán.
Mnoho problémů je způsobených neznalostí na obou stranách - a neznalost plodí strach, píše kardinál Jean Louis Tauran. Ve svém fejetonu na stránkách dnešního vydání deníku
Osservatore Romano se věnuje otázce dialogu mezi křesťany a muslimy. Načrtává atmosféru, jakou zažil ve Francii po vraždě P. Hamela, připomíná, jak v oněch dnech ožilo vědomí křesťanských kořenů, a dodává: „Obtíže, zklamání a tragédie minulosti i současnosti je třeba promýšlet jako lekce prozřetelnosti, z nichž mají lidé vyvodit moudrá řešení, která by otevřela nové rozumnější a odvážnější cesty.“
Předseda papežské rady pro mezináboženský dialog připomíná nutnost reflektovat obsahy našeho náboženství v důkladné katechezi. Dodává, že my jako katolíci máme možnost čerpat z bohatého učení papeže Benedikta XVI, který „více než ostatní papežové mluvil o nezbytnosti islámsko-křesťanského dialogu“. Na námitku těch, kdo tvrdí, že dialog mezi náboženstvími hrozí vyústěním do synkretismu, odpovídá: „Jsem opačného názoru. Řekl bych dokonce, že mezináboženský dialog je nejúčnnější protilátkou na relativismus. První věc, která je v dialogu potřeba, je totiž vyznání vlastní víry. Dialog nelze zakládat na dvojsmyslnostech,“ píše kardinál Tauran.
S odkazem na promluvu Jana Pavla II. při cestě do Nigérie v roce 1982 (Kaduna 14. 2. 1082) vypočítává styčné body křesťanství a islámu jako je důraz na modlitbu, závazek jednat spravedlivě a se soucitem, almužna a především posvátná úcta k důstojnosti člověka, včetně života nenarozeného dítěte. Stejně tak papež František v různých gestech ukazuje, že bratrské soužití je nejen možné, ale žádoucí a plodné, říká šéf vatikánského úřadu pro mezináboženský dialog.
„Můžeme, ba musíme pracovat společně, podporovat náboženské vzdělání tím spíše, že některé síly ve společnosti usilují o zapomenutí nebo dokonce zničení duchovního aspektu lidského života,“ uzavírá kardinál Tauran.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
